To dress up or down?

SOFIA'S DIARY, MUSE ON: DRESS UP OR DOWN?

If you had to choose, would you always overdress or underdress?

Personally, I would always overdress. I cannot stand turning up somewhere and finding myself feeling underdressed. It's the one thing that drives me crazy. It's silly, but it's true. And to make it worse, the moment I leave the house, running (literally) because I'm very often always late, I can already tell if I'm underdressed. And then the whole way there I regret my clearly quite foolish reasoning when getting dressed, the inevitable question, to come back and be late, or be on time and underdressed?

And the thought that I just spent two one hour getting dressed AND picked out all the wrong things to wear, well, just kills it.

Striking the balance? Appropriately dressed for the occasion? Please, who are you kidding. We both know it's near impossible.

I do try though. I even have a strategy. When choosing my outfit, the most important to me is the venue. I absolutely have to know the theme and the atmosphere of the place I'm going to, or else I throw a two hour long fit where I cannot 'strike the balance'.

Knowing the venue allows me to blend in with the walls or stand out in the darkened room. Ha! No, I like my outfit to be 'in tune' with the theme and feel of the place without having to go for the all-black alternative and unintentionally fusing with the crowd. Often enough I choose to overdress because really, if you overdress- you're going to be judged, and if you underdress- you're going to be judged. The only person I don't want to be judged by for all the wrong outfit options, is myself. So I overdress. And feel good about it.

What's your stand? Do you feel more comfortable overdressing or underdressing?

————

Dáváte přednost společenštějšímu nebo všednímu, každodennímu oblečení?

Já osobně preferuji variantu společenštějšího oblečení. Vážně nemůžu vystát situaci, kdy přijdu na nějakou akci a cítím se nevhodně oblečená. To mě vážně dokáže vytočit. Smutné, ale pravdivé. A aby toho nebylo málo, vzhledem k tomu, že většinou vždycky vycházím pozdě, už v tom momentě, kdy opouštím dům, mě přepadá myšlenka, jestli jsem vhodně oblečená. A potom to všechno přemítání a litování vyhozeného času jen výběrem správného oblečení. Znáte to, donekonečna vám v hlavě zní otázka – přijít pozdě a náležitě oblečen a nebo přijít včas, ale s jistými nedostatky na outfitu? No jen pomyšlení, že jsem s výběrem strávila dvě hodinu, to už je prostě příliš.

Jak to tedy vyřešit? Jak se obléci, aby to působilo správně dané situaci? Přiznejme si, že to ne vždycky jde.

Ale i přesto se nepřestávám snažit. Vymyslela jsem si dokonce už i strategii na jejímž základě volím vhodné oblečení. Nejdůležitější pro mne je tedy místo konání. Musím znát perfektně atmosféru místa a jestli je daná akce tematicky směřovaná. Tyto dvě věci totiž začínají řešit můj problém a rozdělovat šatník. Nakonec si také mohu oddychnout, že s výběrem outfitu nestrávím několik hodin a jednoduše zvolím správně naladěné šaty.

Znalost místa ulehčí výběr oblečení a tudíž pak je jednodušší buď splývat se se stěnou nebo naopak vystoupit ze tmy. Ha! Ne, upřímně, jen se ráda cítím součástí a nechci splývat s davem a mít na sobě všechno černé (ta totiž občas vyřeší váš problém). Poměrně často se mi také stává, že svůj outfit naladím do moc vážné a společenské a to vás potom lidé soudí. Ale člověk si nevybere, moc společenské – soudí vás, moc volnočasové – soudí vás. Jediný člověk, kterým nechci být odsuzovaná jsem já sama. Musím se cítit dobře, to je prostě základ, za kterým si stojím.

Co vy, podle čeho volíte oblečení? V čem se cítíte lépe? Myslíte si, že je nějaká hranice, kde už je vaše oblečení až příliš vážné pro danou situaci?

Translation: Lenka Svorcova

(Topshop dress, Bata heels, LeoWhatever clutch, Philip G. leather jacket, MAC lipstick, OPI nail lacquer)