Velikonoční příběh

Bertík je velký knihomol, takže knížky jsou u nás jednou z nejlepších variant k vysvětlení čehokoli. Těch, které objasňují smysl Vánoc, je na trhu spousta a my jich máme hned několik. S Velikonocemi je to ale složitější. Dokonce ani v dětských Biblích, které si čteme, se velikonoční události buď nezmiňují vůbec nebo jen okrajově. Na jednu stranu to chápu-zrada, utrpení, nenávist, smrt... To nejsou věci, které by většina lidí chtěla řešit s malými dětmi. A se zmrtvýchvstáním má problém i dost dospělých, natož se ho snažit vysvětlit třeba tříleťákovi. Na druhou stranu ale právě tohle je základní pilíř křesťanství a zamlčovat ho dětem jen proto, že jsou malé, mi nepřipadá vhodné. Rozhodla jsem se tedy, že pro Bertíka zkusím sehnat nějakou vhodnou knížku o Velikonocích. Nejdřív jsem uvažovala o Velikonočním příběhu pro nejmenší, který se snaží vše co nejvíc zjednodušit, ale po prolistování jsem ho zase odložila, protože se mi prostě nelíbil. Místo něj jsem vybrala Velikonoční příběh od Anselma Grüna, který má naopak krásné ilustrace. Docela jsem váhala, jestli ho vzít, protože je očividně určený spíš starším dětem. Vyskytuje se v něm dost výrazů, kterým Bertík zatím nemůže dobře rozumět, ale nakonec jsem dospěla k závěru, že co nepochopí letos, to zvládne za rok, dva nebo třeba deset. Při čtení Bertíkovi rovnou některá nezvyklá slova vysvětluju a potom ještě každou kapitolu převyprávím jednou nebo dvěma jednoduchými větami, kdy se snažím hlavně popsat to, co je na obrázku. K mému překvapení Bertíka knížka oslovila. Zvládá poslouchat celý text, který je na dvojstraně a očividně o něm přemýšlí. Je příběhem zasažený a sám komentuje, co v knížce vidí. Zatím (knihu ještě nemáme přečtenou celou) ho nejvíc zaujalo useknuté a uzdravené ucho a Ježíšova trnová koruna...